Ing. Kateřina Juríkováreiki mistryně, masérka
a průvodkyně zdravým životem

15 postřehů o vnitřním odporu, se kterým bojuje každý z nás

15 postřehů o vnitřním odporu, se kterým bojuje každý z nás

Dnešní článek o knize, která je určena všem, kdo se nebojí nalít si čistého vína, ať už dělají v životě cokoliv, má trochu zavádějící název, ale jinak je jednoduše skvělá. Válka umění od Stevena Pressfielda totiž mluví o vnitřním odporu, se kterým čas od času bojuje každý z nás.

Místo recenze jsem se rozhodla s vámi sdílet patnáct citátů, které mě osobně nejvíce zaujaly v prvních dvou částech knihy. Pokud s vámi rezonují, určitě si knihu pořiďte. Je to čtení na jedno dopoledne až tři večery, podle toho jak čtete rychle, ale určitě se ke knize budete vracet… Třetí část knihy mě zaujala hlavně tím, že jinými slovy říká totéž, co sdílím s účastníky svých kurzů, a je v krátkém článku nepřenositelná.

1. Čím více se bojíme pustit do určitého podniku, tím jistěji poznáme, že je důležitý pro nás a pro rozvoj naší duše. Proto cítíme takový Odpor. Kdyby pro nás daná věc nic neznamenala, nedocházelo by k žádnému Odporu.

2. Čím větší Odpor zažíváte, tím důležitější je pro vás vaše nerealizované umění/projekt/podnik — a tím větší uspokojení pocítíte, až se do něj konečně pustíte.

3. Největší nebezpečí hrozí, když je cílová čára na dohled. V takové chvíli Odpor pozná, že ho porážíme. Stiskne tlačítko pro spuštění paniky. Zmůže se na poslední útok a opře se do nás vším, co má k dispozici.

4. Páry, blízcí přátelé, a dokonce i celé rodiny často uzavírají nevyslovené dohody, při kterých každý z účastníků (nevědomě) přísahá, že zůstane ponořený ve stejném bahně, v němž se on i jeho nejbližší cítí tak pohodlně. Když se jeden z krabů pokusí přelézt okraj kbelíku, dopustí se tím nejvyšší možné zrady.

5. Jakmile utíkáte z vězení, nemůžete se otočit a pomoct parťákovi, kterému se zachytila nohavice do ostnatého drátu. To nejlepší, co můžete udělat pro takového kamaráda (a on by vám to sám potvrdil, jestli je to skutečně kamarád), je přelézt zeď a plynule pokračovat dál.

6. Odpor na sebe někdy bere podobu sexu nebo obsedantní touhy po sexu. Proč zrovna sexu? Protože sex nám poskytuje okamžité a obrovské uspokojení. Když se s námi někdo vyspí, cítíme se platní a přijatí, možná dokonce milovaní. Odpor si na tom ujíždí. Ví, že nás rozptýlil lacinou a nenáročnou vzpruhou a zabránil nám věnovat se práci. Veškerý sex samozřejmě není projevem Odporu. Z vlastní zkušenosti bych řekl, že se to pozná podle míry prázdnoty, kterou po něm cítíte. Čím prázdnější se cítíte, tím si můžete být jistější, že vaší skutečnou motivací nebyla láska, a dokonce ani chtíč, ale Odpor.

7. Jak prokázal Sókratés už dávno, paradox pravděpodobně spočívá ve skutečnosti, že opravdu svobodný jednotlivec je svobodný pouze do té míry, do níž je sám sobě pánem. Přičemž ti, kteří nebudou řídit sami sebe, jsou odsouzeni k hledání pánů, kteří je budou ovládat.

8. Uvědomíme-li si, že svůj neklid nikdy nevyléčíme podílením se na celkovém hospodářském výsledku firmy Kokotiny s. r. o., ale pouze tím, že se skutečně pustíme do práce, teprve tehdy se nám podaří vymanit z tohoto systému.

9. Přistihnete-li se při kritizování ostatních lidí, pravděpodobně to děláte kvůli Odporu. Když vidíme, jak ostatní začínají žít své pravé životy, přičemž my sami je nežijeme, dohání nás to k šílenství. Jedinci, kteří se v životě realizovali, ostatní téměř nikdy nekritizují. Promluví-li vůbec, pak za účelem podpory. Dávejte si na to pozor. Ze všech projevů Odporu většina ubližuje pouze nám samotným. Kritika a krutost poškozují i ostatní.

10. Odpor ví, že čím více psychické energie věnujeme neustálému a opakovanému řešení únavných, nudných příkoří ve svém osobním životě, tím méně šťávy budeme mít na skutečnou práci.

11. Někdo se jednou zeptal Somerseta Maughama, jestli píše pravidelně, nebo když přijde inspirace. „Píšu jenom, když přijde inspirace,“ odpověděl. „Naštěstí přichází každé ráno přesně v devět hodin.“

12. Jsem si velice dobře vědom principu priority, podle kterého a) musíte znát rozdíl mezi tím, co je urgentní a co je důležité, a b) to, co je důležité, musíte udělat jako první.

13. Profesionál nemůže dovolit, aby činy ostatních definovaly jeho realitu.

14. Chovám v obrovské úctě Goethovy verše: „Cokoliv můžeš udělat, nebo o čem věříš, že jsi toho schopen, začni s tím. Smělost má v sobě génia, sílu i kouzlo. Začni hned.“

15. Tvůrčí práce nepředstavuje na straně aktéra sobecké jednání ani volání o pozornost. Jde o dar celému světu a všem jeho bytostem. Neochuzujte nás o svůj přínos. Dejte nám, co máte.

Každý měsíc informace o připravovaných kurzech a další užitečné tipy do vaší e-mailové schránky - přihlaste se k odběru:

X