Letos na podzim to bude právě jedenáct let, co jsem poprvé zažila působení energie reiki. Přestože jsem si ještě v září 2007 odmítala koupit masérské “reiki” lehátko kvůli obchodnímu názvu, v říjnu už jsem za sebou měla první kurz a klienti na tom úžasně pohodlném kousku nábytku leží u mě ve Strašicích dodnes.

A proč bych se navzdory svému někdejšímu odporu z neznalosti vydala stejnou cestou znovu?

1. Jsem (nejen) sama sobě preventivním lékařem.

2. Dokážu lidem i zvířatům pomoci od bolesti nejrůznějšího charakteru včetně tolik rozšířených obtíží zad.

3. Jsem klidná a laskavá. Lépe se sebeovládám.

4. Jsem sebevědomější, lépe se o sebe starám a nepochybuji o své kráse.

5. Naučila jsem se efektivně pracovat se svými strachy.

6. Nepodléhám mínění autorit. Mám odvahu naslouchat svému srdci, spatřit svou vlastní cestu a také po ní jít.

7. Kdykoliv by mě mohla chtít nějaká náročnější životní situace “rozložit”, vím, jak se dát v krátkém čase opět dohromady.

8. Služba, kterou lidem poskytuji, je mi koníčkem. Žiju to, co učím.

9. Užívám si života i v oblastech, které mě dříve omezovaly… Tančím, zpívám, ráda řídím auto a dojedu si kdykoliv kamkoliv potřebuju.

10. V červnu jsem se stala maminkou krásné holčičky.

Moc ráda bych tady teď napsala, že jsem v roce 2007 byla natolik osvícená, že jsem šla na kurz reiki pouze kvůli osobnímu rozvoji, protože mě nic zásadního v životě netrápilo, ale lhala bych si do vlastní kapsy. Přihlášce předcházel poměrně intenzivní až mystický zážitek a vnitřní rozhovor přesně v momentě, kdy už jsem nevěděla, jak v životě dál… A na jaký impuls čekáte vy?