Ing. Kateřina Juríkováreiki mistryně, masérka
a průvodkyně zdravým životem

Hanka: Vyléčila jsem atopický ekzém stravou a prací na sobě

Hanka: Vyléčila jsem atopický ekzém stravou a prací na sobě

Když bylo Haně Farkačové sedmnáct let, její tělo bylo bez nadsázky jedním velkým rudým svědícím a mokvajícím ekzémem. Byla závislá na kortikoidech, ale žádné léky už stejně nepomáhaly. Dnes je z ní krásná usměvavá maminka čtrnáctiměsíčního Toníčka, která svůj příběh sdílí zejména s alergiky a lidmi s atopickým ekzémem, aby jim zkrátila cestu k uzdravení. Nad bezlepkovou palačinkou a čajem rooibos mi u stolečku vedle dětského koutku v kavárně Světnička vypráví o své cestě k uzdravení.

placka_2

Ke klíčové otázce „Co mohu já udělat pro to, abych se uzdravila?“ nakopla Hanku smrt její babičky, která po dlouhém strádání zemřela na rakovinu. Když se Haně při vyklízení bytu dostal do ruky dávkovač s babiččinými léky, uvědomila si, že ve svých sedmnácti letech konzumuje stejné množství pilulek. Přestala hledat zázračný lék, který za ní ekzém vyřeší.

„Na gymplu se mnou seděla v lavici holka, která byla na brigádě v Německu na specializované dermatologické klinice Schloss Friedensburg v Leutenbergu, kde se atopickým ekzémem zabývají. Celé ty roky jsem měla odpověď přímo pod nosem,“ připomíná zlomový bod své léčby Hanka, jež několik let poté díky své bakalářské práci osobně poznala i vídeňského specialistu profesora Reinharta Jarische.

„Jsem vděčná za to hrozné utrpení, které jsem prožila s atopickým ekzémem. Umožnilo mi to v naší rodině zlepšit vztahy mezi matkami a dětmi a posunout se směrem k respektující výchově. Navázala jsem při tom na to, co dokázala moje máma, která nás s bráchou vychovávala bez trestů. Nedávám svému dítěti pokud možno žádné nálepky. Vnímám dnes mnohem citlivěji i jemné slovní násilí,“ objasňuje Hanka, kam ji dovedla cesta za vyřešením jejího ekzému.

DSCF8840

„Každý si musí vyzkoušet sám na sobě, co mu vyhovuje, co jeho tělu dělá dobře, co je pro něj zdravá strava. Žádný univerzální recept vhodný pro všechny neexistuje. Když například člověk se silným atopickým ekzémem skočí po hlavě do raw food, může si velmi přitížit. V první řadě je třeba zklidnit tělo i mysl,“ vysvětluje Hana Farkačová, která na svých stránkách doporučuje atopikům bezhistaminovou stravu. Radí rovněž postupovat krůček po krůčku a nejprve vyloučit to, co alergickou reakci nebo ekzém vyvolává, a začít pracovat na sobě. Důležité je dát na pocit v těle, chovat se k sobě samé láskyplně a důvěřovat si.

Vše je podle Hanky potřeba vidět v souvislostech a neléčit ekzém pouze na konkrétním místě na kůži. To je jen projev našeho problému. „Psychosomatický obraz ekzému mluví o tom, že máme problém pohlídat si své hranice, ať už jsme to my, kdo manipuluje, nebo naopak ten, kdo zastává roli oběti a nechá se sebou manipulovat. Je to v podstatě zviditelnění nějakého vnitřního problému, který nechceme vidět, ať už vědomě nebo podvědomě. Nejčastěji se jedná o potíže se vztahy nebo emocemi, které mohou mít příčinu i v předchozích generacích. Pokud se podaří příčinu odhalit a začít ji řešit, je úleva na psychické i fyzické úrovni obrovská,“ vysvětluje Hana.

P1020205

U malých dětí je podle Hančiných zkušeností situace trochu jiná. „Malé děti jsou hodně napojené na maminku a rodinu jako celek. Toto silné napojení končí kolem třetího roku, kdy se dítě stává více samostatnou jednotkou, projevuje svou osobnost. Dítě už nechápe sebe jako my, ale jako já a nevztahuje všechny problémy z rodiny automaticky na sebe. Je to čas, kdy dochází u dětí s atopickým ekzémem často ke zlepšení,“ popisuje Hana.

Ani kojení děti od případného ekzému neuchrání. „Moje osobní zkušenost říká, že je třeba při kojení vyloučit ze stravy matky veškeré potraviny, které u ní vyvolávají ekzém, ale i ty, jež ho vyvolávaly v minulosti. Ve hře je opět histamin. Nestačí, že dospělé tělo díky svým kompenzačním mechanismům a emocionálnímu zklidnění neukáže nic na kůži maminky. Protilátky v těle stále jsou, a pokud žena neupraví stravu dle svých individuálních potíží, dostane se do mateřského mléka jak alergen, tak protilátky, a dítě na to reaguje zánětlivým procesem, i když ještě nemusí být přímo alergické. Ke zhoršení může dojít také při růstu zubů, protože je to zánětlivý proces, v němž hraje svou velkou roli histamin,“ svěřuje se Hana se situací, kterou zažila mezi šestým a desátým měsícem Toníkova života.

Vyloučit ze stravy potraviny, na které jsme nebo jsme byly v minulosti alergické, je podle Hančiných zkušeností výhodné nejen při kojení, ale i v těhotenství, abychom protilátky nepředaly svým dětem. Dnes Hana do své stravy běžně zařazuji i zelený ječmen a Toníkovi přidává do pití nebo kaše rozdrcené tabletky chlorelly.

V tabulce „Co jíst, aby vaše kůže byla zdravá a krásná“ mě překvapilo vyloučení semen, zvláště mých oblíbených slunečnicových. „Semínka obecně obsahují hodně niklu, což se u lidí se silnou kontaktní alergií na tuto látku může projevit i reakcí na potraviny, jež nikl obsahují. Rostliny nikl ukládají také do košťálů. Pokud jde o slunečnicová semínka, ta navíc obsahují velké množství histaminu. To jsou závěry více než dvacetiletých výzkumů profesora Reinharta Jarische z Floridsdorfského alergologického centra ve Vídni, které je předním výzkumným centrem alergologických onemocnění ve střední Evropě. Vše záleží i na tom, na jaké půdě rostlina vyrostla. Jistotu, kolik niklu v konkrétní potravině je, ale nemáte nikdy. Když se pokoušíme zklidnit hodně rozbouřený ekzém, je kromě potravin s vysokým obsahem histaminu dobré vynechat i potraviny s niklem,“ tvrdí Hanka.

P1010577

Nic však není dogma na celý život. „Pokud není žena zrovna těhotná nebo nekojí a ekzém nebo alergie se neprojevují, může začít pomalu zkoušet, čím je opět možné jídelníček obohatit. Když ale například reagujete na letní pyly, nejsou vhodné meruňky, jablka a hrušky minimálně v období, kdy pyly kulminují, anebo je tělo jinak rozbouřené. Poté je ale možné obezřetně začít po jednom kousku zkoušet a dát tělu alespoň tři dny na možnou reakci. Záleží samozřejmě i na množství. To, že snesu lžičku malin, neznamená, že jich mohu sníst kilo,“ usmívá se Hana, která sama na svém těle poznala, jak vysilující je být delší dobu jen o cuketě a rýži, když kvůli ekzému dodržovala eliminační dietu, aby mohla svého syna déle kojit.

Bc. Hana Farkačová (* 1991) se narodila v Praze. Když byla malá, pět let žili ve Vídni jako rodina v diplomatických službách, a pak se do Prahy opět vrátili.  Pomáhá lidem s atopickým ekzémem. Na svém webu prezentuje základy kvalitní bezhistaminové stravy a také systém léčení atopického ekzému, který se opírá o tři klíčové oblasti: tělo, mysl a podvědomí. Je šťastnou maminkou čtrnáctiměsíčního Toníka, kterého porodila doma. Jako bakalářskou práci přeložila z němčiny do češtiny text o histaminové intoleranci od profesora Reinharta Jarische z Floridsdorfského alergologického centra ve Vídni, jež by ráda v budoucnu publikovala i v knižní podobě. Pracuje rovněž na střední škole jako učitelka překladatelství a tlumočení. Mluví plynně anglicky, německy a španělsky. Ráda jezdí na koni. Před narozením Toníka pracovala ve stanici záchranného chovu Huculů na Zmrzlíku u Prahy. Dnes se podílí na přípravě letních táborů a snaží se bořit mýtus o sociální izolaci žen na mateřské dovolené.

Každý měsíc informace o připravovaných kurzech a další užitečné tipy do vaší e-mailové schránky - přihlaste se k odběru:

X