Home office s dvěma malými dětmi – výhra nebo prokletí…

Time_management

Již tři roky žijeme ve společné domácnosti s malými dětmi, poslední rok a půl dokonce s dvěma. Oba při tom pracujeme doma. Po rozhovoru s kamarádem a uplynulé éře home officů, která překvapivě není pro všechny vždy výhodou, jsem se rozhodla sepsat článek o tom, jak to máme k naší spokojenosti my. Třeba někoho inspirujeme.

K níže uvedenému je třeba poznamenat, že výjimky jsou samozřejmě povoleny, takto je to zkrátka většinou a neustále vše dolaďujeme. Pokud se odchýlíme, snažíme se splnit časový limit potřebný k práci v jiných časech. Zároveň v současné době testujeme, zda se nám v rámci odpočinku osvědčí tři dny v měsíci pro něj mimo domov. Ona navíc cca jedenkrát měsíčně pořádá víkendové semináře a miluje zpěv a tanec 😉 Naše děti hlídá dvakrát v týdnu babička, která má k ruce většinou jednu další osobu, jedenkrát v týdnu na dvě hodiny také dvě hlídací tety, k nimž chováme důvěru.

  • denní režim: ON
    • budíček v 5:30 h
    • práce od 6:00 h do 14 h, o víkendu od 6:00 do 13 h
    • snídaně a oběd v ateliéru
    • odpolední program s rodinnou nebo pracovní povinnosti dle potřeby
    • od 18 do 21 h: večerní procedury „s dětmi“
    • ve 22 nebo 22:30 h večerka

 

  • denní a týdenní režim: ONA
    • budíček dle potřeby (nejčastěji mezi 6:00 a 7:00), a to i s ohledem na noční buzení, které řeší pouze ONA
    • ranní rituály s dětmi, příprava oběda, pobyt na zahradě
    • spinkání dětí
    • odpolední program nebo výlet, v pondělí a pátek pracovní bloky – prostor pro osobní službu lidem
    • od 18 do 21 h: večerní procedury “s dětmi”
    • ve 23 nebo 23:30 h večerka

 

  • dle domluvy odpočinek a koníčky

 

  • jednoznačná pro…
    • děti mají možnost navázat hlubší vztah s tátou, protože je po většinu dní přítomen v domě, i když pracuje

 

  • výzvy… pro něj/pro ni
    • respekt k pracovnímu času každého z partnerů
    • respekt k potřebám partnerů a jejich individiuálnímu nastavení – v našem případě např. soužití introvertního muže a ambivertní ženy
      • pro něj – introverta
        • přehlcení podněty
        • zvukový stres v domácnosti, který lze jen částečně eliminovat sluchátky nebo poslechem audio knih a podcastů
        • schopnost zaměřit se lépe na potřeby jedné další osoby než více
        • nutnost sebeovládání – nezasahovat do chodu domácnosti při každém breku i v případě silných hlasivek dětí
      • pro ni – ambivertku
        • potřeba být vedle introverta často více extrovertní než je pro ambiverta přirozené – veškeré telefonáty a zařizování i odborného charakteru jsou na ní, bez ohledu na to, zda dané záležitosti odborně rozumí
        • přemíra nachozených kilometrů na malé ploše domácnosti a chybějící dlouhé táhlé vycházky bez zastavení
        • schopnost poděkovat za dobře míněnou pomoc a zůstat laskavá, i když se cítí unavená a pomoc se třeba i míjí v daném okamžiku účinkem

 

A na závěr ještě odpovědi na otázky tatínka, který mi dal podnět k napsání tohoto článku…

  • Co vše jste již vyzkoušeli za způsoby práce? Za metody?
    • Nepoužíváme žádné speciální metody na zajištění hladkého chodu domácnosti a skloubení práce a rodinného života. V jednoduchosti a respektu je krása. Inspirují nás principy Nevýchovy, které jsou až překvapivě dobře aplikovatelné na mezilidské vztahy obecně. Vycházíme z individuálního nastavení každého z nás, je pro nás důležité vnímat a respektovat hranice druhého a stále se učíme o svých potřebách mluvit. On si počítá práci na cca půlhodinové bloky tzv. pomodora – běžně se tedy bavíme o počtu pomodor, které on udělal během dne (obvykle 12 až 16 tj. 6 až 8 hodin čisté práce denně bez přestávek na jídlo, toaletu a prokrastinace).
  • Jak řešíte, že občas jeden musí – Vojta záchod/na jídlo… prostě ven z pokoje? Aby se na něj děti nevrhly? Jak jste dětem vysvětlili, že do ateliéru nemůžou?
    • Děti ví, že aby byl táta spokojený a mohl s námi jet třeba na výlet nebo vyrazit na vycházku, potřebuje pracovat, zatímco si ony hrají doma, spinkají, dovádí na zahradě, vaří s maminkou nebo s ní zařizují něco mimo domov. Na tátu se tak těší a obvykle si vystačí s jednou pusinkou ráno na uvítanou, případně pomazlením při přenesení v náručí do herny/obýváku. S tátou dovádí hlavně v pozdním odpoledni a večer. Maminka jde dětem příkladem. Když něco potřebuje neodkladně sdělit, tátovi telefonuje. Snídani dostává táta pod nos do ateliéru, oběd často také 😉 V podstatě od narození děti vidí, že pracuje i maminka, i když jsou její služební bloky kratší.
  • Má Vojta pevnou dobu od-do? Jak pomáhá doma?
    • Dopolední pracovní blok je obvykle nedotknutelný a po spojení s časem na spinkání dětí tvoří slušný časový fond pro práci. Nevýhodou může být potřeba brzkého ranního vstávání a dřívější večerní únava, ale za klid při práci to stojí. Vojta seká zahradu a obvykle uspává děti nebo se snaží pomoci s večerním úklidem a jsou na něm práce typu – něco je třeba připevnit, zašroubovat, přivrtat atp. Největší pomocí jsou zatím hlavně radující se děti v přítomnosti táty. Jednou za dva týdny nám přijde s úklidem celého domu pomoci na dvě a půl hodiny také slečna (obvykle vyluxuje, vytře a umyje sanitu).