Lenka je ztělesněním klidu, přirozenosti a laskavého podnikání. Vyrábí mýdla, šampóny a kompletní řadu péče o pleť, které nejen nádherně voní, ale nesou v sobě kousek šumavské přírody, hor a lesa i její vlastní duši. Ve své tvorbě propojuje přesně dané postupy s intuicí, takže každý produkt nese autentický otisk její osobnosti. Její motto „Když to nezkusíš, tak to nezjistíš“ je inspirací pro všechny, kdo chtějí dělat věci po svém a srdcem.

Jak ses dostala k výrobě mýdel a kosmetiky?
Je to docela kuriózní příběh. Šla jsem si zaběhat, uklouzla jsem a zlomila si nohu – všechny kosti v kotníku. Byla to velká bolest a velká stopka v životě. A právě tehdy jsem si začala klást otázku, proč se mi to stalo.

Došla jsem k tomu, že jsem měla udělat životní změnu, ale bez tak radikálního zásahu bych ji neudělala. Byla jsem v bezpečí kanceláře, všechno jsem znala, všechno fungovalo. Jenže bych se ochudila o nové zkušenosti a radost z tvoření. Ta zlomená noha byla vlastně impulsem ke vzniku značky.

Podnikavost jsem ale měla v sobě odjakživa. Už jako malá holka z vesnice jsem s bráchou sbírala vyhozené lahve po vojácích, myla je a prodávala. To byly moje první „podnikatelské“ kroky.

Co tě při tvorbě nejvíc inspiruje?
Jednoznačně příroda. Les, hory, ticho. Už jako dítě jsem měla pocit, že mi nikdo moc nerozumí, ale v přírodě jsem se cítila doma. Tam jsem utíkala se všemi svými starostmi.

Dodnes, když řeším důležitá rozhodnutí – ať už v podnikání nebo v osobním životě – jdu do lesa. Potřebuji se odpojit od hluku a napojit se sama na sebe. Tam přicházejí nápady. Ne jako hlas shůry, ale jako tiché, jasné vědění, které dává smysl.

Jak propojuješ intuici s přesně danými postupy při výrobě?
U samotné výroby mýdla není prostor pro velkou improvizaci. To je technologie. Musí se dodržet přesné teploty, postupy, poměry surovin. Když něco pokazíš, pokazíš celé mýdlo.

Intuice přichází spíš ve fázi tvorby značky, v přemýšlení nad produktem, v komunikaci. Nedělám ze sebe velkou podnikatelku. Jsem žena z vesnice, u nás končí slepá ulice. Ukazuji sebe – bez filtrů, bez retuší. Myslím, že právě autenticita dnes lidi přitahuje víc než dokonalé kampaně.

Jak vznikají vůně tvých produktů?
Aromaterapii jsem studovala ještě předtím, než jsem začala vyrábět mýdla. Pracovala jsem s éterickými oleji doma, s dětmi. Nějaké nacítění tam bylo od začátku.

Dokonce jsem jednou tvořila nové deodoranty v době, kdy jsem po covidu dočasně ztratila čich. Vůně jsem míchala intuitivně a zvala kamarádky na testování. A fungovalo to.

U dýňového mýdla jsem třeba přemýšlela takto: chci podzim, ale zároveň trochu slunce. Tak jsem zkombinovala hřejivé tóny hřebíčku a pačuli s hravou, citrusovou litseou cubebou. Vůně musí mít příběh a náladu.

Co ti na začátku dalo největší odvahu?
Upřímně? Nechtěla jsem si znovu zlomit nohu. Věděla jsem, že musím něco změnit.

Začátky byly těžké – legislativa, certifikace, peníze. První dva roky jsem si z podnikání nevzala ani korunu. Pracovala jsem u manžela ve firmě a mýdla dělala po večerech. Pracovala jsem klidně osmnáct hodin denně.

Až období covidu přineslo zlom. Měla jsem obrovský nápor práce a došlo mi, že už se do kanceláře vrátit nemůžu. Bylo to těžké rozhodnutí i pro rodinu, ale ustáli jsme to.

Máš krásné motto: „Když to nezkusíš, tak to nezjistíš.”…
Jojo. Když dostanu nápad, jdu za ním. Až potom řeším cenotvorbu, marketing a další věci. Možná je to bláznivé, ale mě by to jinak nebavilo.

Hodně mě ovlivnily příběhy lidí na sklonku života, kteří litovali hlavně toho, co neudělali. To nechci. Raději něco zkusím a zjistím, že to nebyla moje cesta, než abych celý život přemýšlela „co kdyby“.

Teď stojím před dalším krokem – potřebuju novou provozovnu. Několik let přešlapuju. A teď jsem si řekla: zkusím to. Když to nevyjde, řeknu si, že to nevyšlo. Ale chci to zjistit.

Jak probíhá výroba mýdla od nápadu po hotový produkt?
Nejprve přijde myšlenka. Třeba dýňové mýdlo vzniklo díky dýňovým slavnostem. Řekla jsem si: potřebujeme dýňové mýdlo.

Pak následuje technologická část. Mýdlo vzniká spojením tuků a hydroxidu sodného. Připraví se louh, rozehřejí tuky, vše se smíchá do konzistence hustého pudinku a nalije do forem. Po zhruba 24 hodinách se vyndá a krájí na jednotlivé kusy. Pak zraje.

Je to kombinace řemesla, chemie a lásky k detailu.

Vyrábíš i tuhé šampony a pleťovou kosmetiku. Liší se jejich výroba?
Ano, výrazně. Tuhé šampony nejsou mýdla. Obsahují jemné povrchově aktivní látky vhodné pro přírodní kosmetiku. Nepoužívám vodu, ale hydroláty, které dodávají další účinek i energii.

Přidávám kvalitní oleje – jojobový, arganový, brokolicový – a éterické oleje podle typu vlasů. Směs se ručně tvaruje do „kamínků“. Pomáhá mi i moje maminka, které je 75 let. Za jedno dopoledne zvládneme několik várek.

Pleťová kosmetika je prostorově méně náročná, ale vyžaduje preciznost a čistotu. Postupně jsem k výrobě přidala i zázemí e-shopu.

Který produkt je ti osobně nejbližší?
To je těžké říct. Každý vznikl v jiném období a nese jinou energii. Ale nejbližší jsou mi asi ty, které vznikly z konkrétní události nebo potřeby – jako právě dýňové mýdlo nebo první šampony.

Všechny produkty dělám tak, jako bych je dělala pro sebe. A možná právě proto si k nim lidé nacházejí vztah.

Lenčin příběh ukazuje, že odvaha nemusí být hlučná. Někdy stačí jedno uklouznutí, které nás přesměruje na cestu, po které jsme měli jít už dávno. A někdy opravdu stačí jediné: zkusit to. Více na www.mydlenka.cz.